Stráž
Kočáry se pomalu blížily po příjezdové cestě.
Mladý muž stál ve vratech a čekal až dorazí. Vlasy mu povlávaly ve větru a tvář měl staženou soustředěním.
Studenti začali vystupovat z vozů a jeden po druhém procházeli vraty na školní pozemky. Když se poslední kouzelník rychle přesunul do hradu ještě naposledy se pokusil proniknout pohledem šířící se tmou.
Všude byl na první pohled klid.
Žádný zvuk nerušil to ostražitý klid. Ale Harry věděl, že je to pouze zdání.
Mohlo to přijít každou chvíli.
Třeba už dnes...
Doufal.
Stále doufal, že k tomu nedojde, ale jeden spolupracovník z Ministerstva ho ujistil, že útok na Bradavice se opravdu chystá. On jako jeden z elitních bystrozorů se dobrovolně přihlásil na obranu hradu. Byl rád, že se sem mohl aspoň takhle vrátit, ale bez Brumbála...
Už nikdy to nebude ono.
Ale i tak...
Spolu s ním sem byla převelena i Changová, Hermiona a Ron. Aspoň tu nebude sám.
Usmál se a vyrazil směrem k hlavní bráně.
***
Znuděně se opíral o zídku.
Nic.
Celé týdny nic.
Už si pomalu začínal myslet, že měl radši dál pátrat po zbylých Viteálech.
Nejdřív uvažoval tak, že určitě v Bradavicích najde nějakou stopu, ale zatím to tak nevypadalo. Hrad mu připadal čím dál tím tajemnější čím víc ho poznával.
Teď, když už tu nebyl jako student, mohl prozkoumat každý kout toho místa. Ale jakoby mu něco unikalo.
Donutil se pohnout.
Pomalým krokem vyšel na svou každodenní obchůzku po pozemcích.
Rutina.
Už mu to zevšednělo.
Jako vždy mu pohled zabloudil k famfrpálovému hřišti. To mu opravdu chybělo.
Kvůli tomu, aby se mohl stát bystrozorem se vzdal slušně rozjeté kariéry. Dokonce každou chvíli očekával, že mu přijde nabídka, aby reprezentoval Anglii na chystaném mistrovství. Ale co.
Vybral si? Vybral.
I když úplně dobrovolně ne…
Musí ho zničit.
Kdo jiný by to měl udělat? A ne kvůli nějaké pitomé věštbě.
V očích se mu objevil fanatický lesk.
On ho chce zničit!
Ukradl mu klid.
Vzal mu rodinu.
A za to zemře!!!
***
Konečně!
Podařilo se to.
Brumbál měl pravdu.
Voldemort si opravdu zakládal na tom, aby jeho Viteály měli nějakou spojitost se zakladateli Bradavic.
Našel ho.
Poslední.
Teď už zbýval jen Tom Raddle a ta jeho slizká žížala.
Dostane ho…
***
Ozvala se rána!
Viděl po svém boku Hermionu, jak se zakymácela a někde na druhém konci místnosti zahlédl Rona se Cho jak se úporně brání přesile.
Dorazil až teď.
Byl rychle podat zprávu na ministerstvo, že útok už začal. Doufal, že brzy přijdou posily.
Byli na tom zoufale.
I přes pomoc některých studentů sedmého ročníku prohrávali. A to se tady Voldemort ještě ani neukázal.
Škoda.
Těšil se na něj.
Jen doufal, že se připlazí i had jinak by celá ta námaha byla na nic.
Tolik lidí okolo umíralo.
Museli pryč.
Posily přijdou pozdě.
„Rychle! Pryč!“ zařval na celé pozemky.
„Ústup!“ obrana už padla a tak se mohli všichni v klidu přemístit.
Všichni z hradu utekli.
O mladší studenty se postaral profesorský sbor a ostatní se teď rozprchli do všech stran a s hlasitým PRÁSK mizeli.
Harry kontroloval jestli už nikdo nezůstal a taky se chystal přemístit.
Ale najednou…
„Impedimenta!“ ozvalo se mu za zády.
Nestačil uhnout.
Zatmělo se mu před očima a propadl se do hlubokého, uklidňujícího bezvědomí…